Tomin NC 2.0 Expression

[Tomin]

Tak milí přátelé,

rád vám tímto představuji novou krásku českých silnic. "Je to Mazda MX-5 NC 2006 a je moje!" Taková prostá věta, ale co jí předcházelo? Asi nejdelší čekání až se konstelace oběžnic jménem To musím mít, Pokles cen a Navýšení konta dostane do konjunktury. Má tu někdo z Vás čekací dobu přes šest let? No nic - zkrátka před čtrnácti dny jsme s Mazďénkou přejeli západní hranice jejího nového domova. Zde jí technický i státní úředník na počest uvítali salvou úderů razítek, neb má již pěknou značku (a na ní červenou známku) a včera jí šikovný servisman obměnil olejové oběživo, tak už i řadí tak jak jsem o tom před tím četl.

Ano, ten předlouhý čas čekáním na tento okamžik jsem si musel nějak ukracovat. Veškeré dostupné recenze, testy a zkušenosti majitelů znám jak básničky. Třeba čas ztrávený zde na Fóru je nekrátký a hlavně Vám členům děkuju, že jste mi pomohli si to nerozmyslet a správně vybrat tak, že teď nelituju.

A stejně tak bych chtěl tohle vlákno věnovat těm, kdo sem chodí zatím jen coby návštěvníci. Těm kdo o pořízení Miaty sice uvažují, ale chtějí dosáhnou takového stupně jistoty, že své tvrdě vydělané peníze skutečně promění v onu porci nevyčerpatelné zábavy a požitku, jakou by mělo tak nevšední autíčko mít. Už po těch pár stech kilometrech, co jsem s ní doma najezdil, mě překvapilo několik věcí, o kterých jsem před tím nevěděl a dozajista jich ještě dost přibude. Chtěl bych sem tedy vkládat právě takové postřehy, které ve své zdánlivé nedůležitosti možná nestojí za zmínku, ale je to jak s tím kořením.

V první řadě se pokusím popsat proces, jak probíhal nákup v Německu. Dostupné informace na webu nejsou moc přesné a třebas náklady spojené s pořízením jsou menší (což mě samozřejmě potěšilo) a tak. Snad v nejbližších dnech...

L.P. 2017 Konstanz (Kostnice) u Husova kamene

[dopr]

No konecneeee!
Tak nezbyva, nez pogratulovat a poprat aspon 3x delsi straveny cas, nez bylo tvoje cekani. Je to krasavice.

[Cores]

Gratuluju, 2.0 je super volba. Ja mam za sebou prvnich 400 km a jedinyho ceho lituju,ze jsem ji nekoupil driv.

[Tomin]

NÁKUP V NĚMECKU OD SOUKROMNÍKA S DOVOZEM PO SVÝCH

Pokusím se tedy dát do kupy co nejobsáhlejší informace tak, aby i pořízení vašeho vysněného vozítka u našich západních sousedů proběhlo stejně tak hladce a s pokud možno menší dávkou stresu, než kterou jsem měl já. Popíšu variantu nákupu u soukromé osoby a dovozu po vlastní ose. Omluvte košatější povídání, ale myslím, že více je v tohle případě i lépe.

Předešlu že jsme jeli tříčlenná osádka – já jako kupující a řidič osobáku tam i zpět, manželka coby tlumočnice a švagr jako supervizor a řidič Mazdy na cestě zpět.

Měl jsem vybrané dva inzeráty verze Expression. Na prioritní jsme volali v pátek s tím že si máme zavolat ještě v sobotu, když nevyjde rezervace někým jiným. Ale bylo to stejně jedno, když pmajitelka na náš dotaz zmínila, že auto má jen 5-kvaltů. Takže volačka na ten druhý do Konstanz na jihu Německa. Tam to klaplo, pán byl ochoten nám ji rezervovat do středy. Konkrétně do středečního večera, až se vrátí z práce. Tím naštěstí pohasla varianta stihnutí všeho v jednom dni a cesta se začala plánovat s přespáním v Německu.

Dopředu jsem si objednal STK na dovozovou technickou a emise, abych tam stihnul dojet po vlastních ještě s platným pětidenním pojištěním.

V bance jsem ohlásil vyzvednutí většího množství peněz (nad 50tis. dva pracovní dny) a to samé ve směnárně. Tam to stačí den předem. Bylo příjemným zjištěním, že při směně většího obnosu se kurz liší od středového pouze asi o 10 haléřů. Vyměnil jsem si tolik hotovosti, aby to pokrylo celou cenu v inzerátu a veškeré výdaje v Německu, jakoby nebylo možno z jakéhokoliv důvodu platit kartou. Veškerými výdaji byly myšleny náklady na naftu a benzín zpátky, za hotel, na úředničinu, na jídlo + něco domů dětem a příbuzným za hlídání. Jednotlivé ceny pak uvedu v textu dále.

Pečlivě jsem si nastudoval adresu a úřední dobu německé obdoby dopravního inspektorátu tzv. Kfz-Zulassungsstelle. Ta naše byla od Kostnice asi 20km a časy od 7.30 do 15.00.

Hotel nám poradil prodejce a moc dobře. Noc pro tři i se snídaní za 111€, když ceny za jiné nocležny přes Booking byli řádově dvojnásobné.

Do kufru jsem krom ostatního přibalil dvě vysílačky na domlouvání se za jízdy. Moc užitečná věc.

Před cestou jsem ještě po dlouhé době projel mycí linkou, abych dostál údajné německé posedlosti pro čistá auta.

Cesta měla mít sílu 850km a 8hodin čisté jízdy. Schůzka s prodejcem byla domluvena na 18.00 u něj doma. Kromě hustšího provozu kolem Stuttgartu byla jízda svižná, ba dokonce příjemná. Až na tu vzdálenost ovšem. Poprvé letos ukázal teploměr 30°, takže „dnes bude ideální večer na jízdu topless“ Po cestě se nám ještě ozval Němec, jak se nám jede a vede a že vše platí. Do Konstanz na dohled švýcarských Alp jsme dojeli přesně v 18.00, ale nejprve jsme se jeli ohlásit na hotel (platba předem při rezervaci nebyla). A tehdy, když už jsem stál na chodníku města, ve kterém někde stojí mé vysněné autíčko, tehdy jsem se začal slušně klepat. Tolik peněz v kapse, které hodlám vyměnit za něco tolik zbytného? Ano, tohle se už do konce dotáhne! Přijeli jsme na smluvenou adresu, kde už pán čekal na balkonu svého bytu. Juknul na nás, že je hned dole. Starší sympatický pán pravil, že JI doveze z garáže. A pak jsem ji poprvé viděl.

Nízké večerní slunce odrážející se v myčkou mnohokrát atakované černé barvě dávalo tušit, že voskování bude rozhodně třeba. Několik letitých šrámů na karoserii dokládalo původní lak. Interiér na své roky bezvadný. Slíbené bilstein a eibach byli na svém místě. Motor vrněl jak spokojené kotě, elektrospotřebiče spotřebovávaly elektřinu, na tacho jen 103tis.km, vše bylo zalité nejen sluncem, ale i duhou. Ovšem pohled pod auto už tolik potěšující nebyl – liška měla v podpalubí svůj revír. Po telefonu nás pán připravil, že „na své roky tam nějaká koroze je“, ale takhle na živo je kovomorka jasná a zřetelná. Tak a teď babo raď! Snad to ale nebude tak hrozné a aspoň budu mít argument k vyjednávání o slevě. Přeci jen inzerovaná cena byla stále nad mím finančním stropem, který jsem byl ochoten za auto dát. No a pak i pán už vycítil, že se do toho nějak nehrnu, tak se sám zeptal jestli si ji chci projet...

Ještě jsem v MX-5 nejel! Před rokem jsem měl jedinou zkušenost s roadsterem, konkrétně Z3 v automatu, a nebyla to žádná sláva. A teď má být moje poprvé někde v neznámém prostředí klikatých uliček plných aut a lidí? Co jako mám tady zkoušet? Pán zálohu nechtěl, ani si sednout vedle. Se švagrem jsme tedy vyrazili s rozklepanýma noho-rukama vstříc dobrodružství. A už to začalo – řízení takové divně tuhé – to samé řazení - motor se buď dusil, nebo lítal do otáček podle toho, jak neobratně jsem mu držel uzdu spojkou - držák nápojů tlačil do nohy. Celé to bylo takové hlučné, ucukané, nezvyklé, nic co by se dalo nazvat zábavou. Že pak doma, už bez stresu, stačili přesně dvě zatáčky oblíbené silnice aby se karta obrátila, je jiná píseň.

Po projíždce nás pán pozval k sobě do bytu, kde nám ukázal všechny papíry co k autu měl. Doklady o servisu, faktury a tak. Velký techničák má tvar A4 a podobně zelenou barvu jak u nás. K tomu patří něco jako dva malé techničáky. Stejně zelené a formátu české zelené karty. Jeden měl připnutý k velkému, druhý vozil složený u sebe. K velkému techničáku měl rovněž přicvaklý důležitý C.O.C. (doklad o shodě – Certificate Of Conformity – Ubereinstimmungsbescheinigung) Důležitý pro to, že v Česku na STK vám ušetří nějakých 900,-. Ale nezbytný není. Takže i papírově bylo auto v pořádku. Teď jen zbývalo mé vyjádření jestli beru a za kolik. Tedy jsem pravil, že auto je pěkné, ale že za něj dám jen tolik, ber-neber. Souhlasil a já zaplatil. Chtěl jsem slevu vlastně jen něco málo přes 1%. Později jsme se od něj dověděli, že asi měsíc před námi si byli pro mazdu nějací manželé Slováci a ti chtěli přes 15% z ceny dolů – neuspěli. Takže pán sepsal dvě svoje předtištěné kupní smlouvy z autoscout24 a jednu mi dal. Pak jsem ještě dostal dva klíče a krásné autíčko bylo moje. Tedy nejdřív jako že si mazdu do zítřka nechá kvůli značkám které bude ráno vracet na Zulassungsstelle. Nesouhlasil jsem. Takže jsme se dohodli, že si nechá velký techničák a já že odjedu oproti kupní smlouvě. A že se ráno v 7.30 sejdeme u úřadu. Nevím jak nazvat souhru okolností, když firma ve které pracuje sídlí jen několik ulic od úřadu ve městě Singen. Takže když budeme ráno přesní, vše stihne ještě před nástupem. Dost nás před rozloučením uzemnil tím, že nás zve na večeři! A dokonce do zahradní restaurace u břehu Rýna jen pár set metrů od našeho hotelu. Do té restaurace, kterou jsem našel den předtím s plánem tam oslavovat. Neuvěřitelné! A byl to pak moc příjemný večer.

Ráno jsem do Singenu ještě řídil Mazdu a už to byl o poznání lepší dojem z řízení oproti včerejšku. Dokonce na sjezdu z dálnice jsem poprvé okusil magickou moc zatáčení samosvorem. Dohodnutý čas jsme opravdu dodrželi, došel dvě minuty po nás.

Teorie měla být taková: Němec si vezme značky a doklady, zajde na úřad, kde bude coby vlastník zrušen. My zajdeme do přilehlé tiskárny značek kde zároveň autu vyřídíme povinné pojištění. Pak zajdeme na úřad, kde přehlásíme auto na sebe a zároveň dostaneme číslo, které budeme mít na značce. Následně se vrátíme do tiskárny značek, kde nám to číslo na značku vytisknou. A nakonec ještě jednou na úřad, kde nám vrátí doklady a na značku dostaneme černou kulatou nálepku.

Ano, takhle složitě to tam chodí, ale jde o záležitost jen na půl hodiny. Ty tiskárny značek se jmenují Autoshilder a jsou to takové zřetelně označené omnibuňky. V Singenu byly hned tři u sebe a hned vedle úřadu. V té kterou jsme si vybrali nás paní pochválila, že u nich mají pojištění nejlevnější. Vybrali jsme základ 5 dní, zaplatili 64,50€ a dostali zelenou kartu (formát A5). Vlezli jsme na Kfz-Zulassungsstelle kde u jediného tlačítka dostali pořadové číslo. Za pár minut jsme byli na řadě. Úředníkovi jsem dal všechny techničáky a zelenou kartu a chtěl ještě občanku. Vytisknul papír a poslal nás zaplatit do pokladny poplatek 12,80€. S tím papírem na němž bylo vytištěné potvrzení o zaplacení, jsem zašli za paní na Autoshilder, kde nám na mašině vytiskla dvě značky se žlutým pruhem, v němž bylo datum do kterého platí pojištění. Na úřadě u jiné přepážky už bylo nachystané dokumenstvo a občanka (na jednom z malých techničáků bylo mé jméno a trvalá adresa). Na značky jsme ještě dostali nálepky a hotovo.

vlevo úřad - vpravo tiskárna značek

Značky jsme přicvalki na auto do rámečků a vydali se na dlouhou cestu domů. Tady musím zmínit první důležitý postřeh o MX-5 NC. Na to že je to mrštný, obratný a hlavně krátký roadster, tak jede neuvěřitelně ROVNĚ! Měl jsem strach, že švagr bude na dálnici při tom kalupu, jenž jsme švihali, doslova zápolit s udržením auta ve směru, ale je to dobré!

V poslední den platnosti pojištění jsem se dostavil na předem rezervovaný termín STK. Jak jsem už před tím napsal, když máte C.O.C list, bude to stát o dost méně. Mě emise a dovozová stk stály 1400Kč. Na technické jsem si mohl (na 20 sekund!) vlézt pod auto a udělat fotky té korozivní spouště tam dole. Ale zas tak hrozný to není.

Pak je potřeba navštívit nějakou pojišťovnu ohledně povinného ručení a zelené karty.

Na dopravním inspektorátu budou chtít všechny německé techničáky (které si tam i nechají), českou zelenou kartu, všechno z STK, kupní smlouvu, kterou si ofotí, vyplněný formulář Žádost o zápis vozidla do registru, občanku a zaplatit 800,- na pokladně. Německé značky jsem si mohl nechat na památku. Vyzvednutí nového českého techničáku a RZ bylo do druhého dne.

A na úplný konec jsem se vrátil na pojišťovnu, kde mi paní vytiskla a zároveň zmrndila novou zelenou kartu. Takže mám na ní, jak jsem si později všimnul, platnost od 25/5/17 do 24/5/17. Su zvědav co na to policajti... EDIT: Asi po 14 dnech došla od pojišťovny "opravená" zelená karta. Jednak v přiloženém brýfu
nebylo zbla infa (natož pardon), proč došla nová karta, ale hlavně - platnost je nyní správně až do 2018, ale o jeden den ZKRÁCENÁ! Watafaka íz?

Kdyby někomu z vás něco neštimovalo, dejte prosím vědět, ať to editací opravím nebo upřesním.

[Maxton]

Hezky napsane sam se v zime chysta do de pro nccko, tak diky za cenne rady. Zajimala by me ta liška zespodu, toho se docela bojim... Nebyla by fotka jak to u vas zespoda vypada pro predstavu ? Klidne do sz DÍKY

[Tomin]

Maxton: Jé, díky že to oceňuješ! Umím psát na klávesnici jen dvěma prsty, tak ta stať hore je echt ruční práce
Přemýšlel jsem, ale ty rezaté fotky sem nedám. Bylo by to proti pozitivnímu duchu tohoto vlákna a ještě bych jimi mohl někoho od NC odradit. Což by byla opravdu škoda!
Pošlu ti je do SZ, ale upozorňuju na nulovou informační hodnotu. Mě se ten spodek na živo nezdá tak hrozný, tebe z fotek odpudí. Podstatné je, co na to oponentura expertů. Posílal jsem fotky mailem Oršulovi do Kuřimi a on že musím s autem přijet. Jenže mi odpověděl až po týdnu, tak má smůlu. Chtěl jsem to totiž spojit s výměnou olejů, ale mezitím jsem se objednal jinde. Teď se musím finančně trochu postavit na nohy a proto budu do auta nějaký čas lít jen benzín. A nebudu se dívat dolů...

[Bass.Boi]

V prvni rade gratulu ke splnenymu snu
V druhy rade musim rict, ze osobne dlouhy texty moc nemusim, ale to jak si to napsal me nutilo docist az do konce
At ti dela jen a jen radost

[tomybandit]

Mna by teda zaujimala ta cena, kolko auto stalo? Dufam ze cena mi to objasni, pretoze zjavne mam uplne odlisne nazory a naroky na kupu auta,heh

[bmxdave]

Gratulace, moc pěkný kousek

Ono každá neorezlá mx-5 se jinak cení, sleduju pro sebe 1.8 NC1 a v základu s neorezlým podvozkem jak s fabriky + nájezdem +- 50tkm to je od 8000e víš, u 2.0 to bude tak od 10000e.

[Tomin]

DOPR, CORES, BASS.BOI, BMXDAVE - chlapi, opravdu děkuju! Z toho mnoho co mi Mazďénka přivezla je, že konečně patřím do vaší party. Tož ať nám všem vrčí a frčí.

bandit: Jistě, to není tajné! To auto mě stálo cca 4000 Kč. Ale když jsem pak tu Z3 po víkendovém půjčení vracel majiteli,měl jsem z toho pocit, jako by mi v náruči právě umřelo koťátko. Roadstery se nepůjčují, a když už, tak se nevracejí!
A teď vážně - byl jsem připraven, že sem tam bude někdo somrovat, kolik jsem za to dal, ale tohle je docela šok. Místo aby se mudlové normálně ptali třeba kolik to jede a žere, tak ze mě furt tahají cifrprajze. Naprostý bizzár byl dotaz "ty jo, to má odpich, kolik to stálo?" Když je to nějaký Lojza, tak jen pod fousy zamumlám nějaké Lorem Ipsum. Když se mě na to zeptá někdo na kom mi záleží, tak řeknu aspoň, že za motorku jsem dal před lety víc. Efekt je stejný.