Je načase, abych sem po super dlouhé době něco napsal, a že se toho událo... kurňa už teď tuším, jak dlouhej tenhle příspěvek bude
Doufám, že PhpBB nemá na obsah příspěvků uloženej jako varchar
Nicméně, začátkem ledna jsem konečně vyměnil obě těsnění pod řadičkou za náhradu z IL. Vypadá to lépe, těsní, nepropustí tolik tepla ani bordelu (i když tepla od převodovky jsem si u řadičky stejně nikdy nevšiml), ale je dost tuhá, že to je při řazení dopředu i cítit (1 3 5).
Pak zbývalo nasadit na auto druhý balíček:
- palivový filtr Mann
- spojková sada, origo 1.8 Exedy
- rozvody - kladky NTN, řemen Mitsuboshi
- vodní pumpa Aisin
- nová gufera vaček i obě gufera kliky
- nové těsnění pod VVT ventil i pod víko ventilů - všechno Reinz
Gufera a těsnění na fotce nejsou, byla to s nimi nakonec docela hurá akce.
Celou tuhle práci jsem si ale logicky šetřil až na jaro (~duben), aby se to udělalo zároveň s nosníky, s motorem venku se přecejen pracuje líp, že
To bych ale nesměl mít pech, jak už někteří víte. Long story short, po dnu klouzání se po čerstvě zasněžené letištní dráze jsem až příliš sebejistě dal moc plynu na výjezdu ze zatáčky, mezi domy, na čerstvém sněhu a ještě s vyjetými kolejemi, a i když jsem jel sotva 20 km/h (je to dost ostrá zatáčka, do který navíc není vidět), následný driftík mě ve zlomku sekundy otočil do takovýho úhlu, že už bylo jasné, že už to srovnat nepůjde. Nicméně jsem to zkusil aspoň v rámci možností a jel jsem vstříc obrubníku, chodníku a zdi. Před obrubníkem jsem ještě aspoň srovnal kola a do zdi doklouzal pravým předkem, víc k prostředku.
Po chodníku nikdo nešel, proti nic nejelo, a jel jsem fakt pomalu, takže jsem z toho vyšel "jen" s prasklým a odřeným nárazníkem, odřeným PP světlem (naštěstí neprasklo), vyhnutým PP blatníkem a díky rakovině MX-5 v podobě totálně shnilých nosníků i smáklým nosníkem. Naštěstí v té rezavé části, která jde při výměně nosníků stejně ven.
Takhle to vypadalo, když jsem s autem dojel ten večer domů - ano, po tom ťuknutí jsem si zahrál volejbal a zase odjel domů.
Druhý den po odmetení sněhu a otevření kapoty to byl pohled o malinko horší...
... a to hlavně kvůli překvápku uvnitř, smáčknutím nosníku se posunul prostě celej pravej předek o malinko dovnitř.
Výsledek - ponaučení jako blázen a ještě hezčí a lepší autíčko než bylo. Byla to ale docela anabáze.
čtěte dále...
Nejdřív bylo potřeba nosník aspoň v rámci možností srovnat doma. Docela se podařilo
Po téhle úpravě už pokřivení bylo záležitostí jednotek milimetrů. Blatník se mohl jít klouzat, o ten stejně nešlo.
Bez nárazníku ale auto způsobilé k provozu není, takže ten bylo potřeba svařit - kupovat nový kvůli drobné prasklotině nemá smysl.
Pak jsem si všiml naprasklé krajní packy světla a ulomené vnitřní, takže šly ven i světla. Miatka čekala.
Když se mi svařené plasty dostaly zpátky do rukou, auto jsem zpátky ustrojil a uspořádal hurá výlet na hory
malinko vyhnutý blatník jízdu přežije a nenalakovaný nárazník jízdě taky nebránil... a k mému překvapení se do Miaty s hardtopem vešli dva chlapi, dva snowboardy, dvě helmy, dvoje boty na prkno, dva páteřáky, i dvoje vázaní, které ale muselo dolů z prkna. Prkna měl pak spolujezdec podél levé nohy a měl i pohodlí
S lehce nedoopravou Miatou se ale jelo stejně krásně jako předtím, jen jsem si už na sněhu tolik nevěřil, tak jsem prostě ten plyn v zatáčkách tolik nedráždil. Kdo chce kam, pomozme mu tam, že... a znovu jsem fakt nechtěl, takže jsem pro tentokrát dojel už bez nechtěného uklouznutí.
Ale co bych to byl za majitele, kdybych takhle Mazdu nechal. Takže plán byl jasný - udělat nosníky hned a při té příležitosti vyměnit všechno na motoru, co jsem na něj nakoupil, viz seznam výše. Našel jsem místního klempíře důchodce, co říkal, ať nechám vyndat motor a že nebude problém, našel jsem místního mladého nadšeného automechanika, co mi motor vyndal a mohlo se jít na věc.
Motor venku, klempíř se na to přijel podívat a když nosníky viděl pořádně s motorem venku, na férovku mi oznámil, že to je hrozný, že nečekal, že to bude až tak rezavý, že to je, cituji, "zralý na vrakoviště" a že se do toho pouštět nebude.
Super, takže jsem měl svoji jinak funkční Miatu najednou bez motoru na žádost někoho, kdo se nakonec lekl a utekl. Situaci nakonec zachránil m8rinek, kterému patří velký dík, který si pro mě udělal v garáži místo a byl ochotný nosníky vyvařit. Z čehož já byl samozřejmě nadšený, protože se práce nebojí, nosníků už vůbec ne a s jejich výměnou má víc zkušeností než většina klempířů v ČR
Takže jsem dotáhl Miatu ze servisu na laně domů, bez motoru. Zbývalo vymyslet, jak ji (bez motoru) dostat 90 km daleko k m8rinkovi. Podval je relativně drahá sranda a stěhování dílny k nám taky nebyla úplně příjemná možnost, takže jsme to doma hecli, zapřáhnul jsem Miatu za maminčinu O2 1.9 TDi a mamka mě jednoho pátečního rána odtáhla skoro z Hradce Králové až do Jablonce nad Nisou. Když jsem vychytal, kdy brzdit, aby lano zůstávalo téměř furt natažené, už to ani nebyla nepříjemná cesta. Když teda nepočítám to, že venku mrzlo a já jel bez motoru => bez topení, bez posilovačů i bez foukání na sklo, takže se staženými bočními okénky, v mikině, kožichu a rukavicích na prkno...
Cestu jsem si zpříjemnil návštěvou Dejvida v Jičíně a snídaní u babičky v Turnově. Motor nemotor, lano nelano, parkování na sídlišti zas takový problém nebyl a když jsme na hlavních tazích jeli i 80 km/h, tak cesta i docela utíkala.
U m8rinky už to šlo rychle. Hned po příjezdu na stojky, náprava ven a taky ven všechno to, co v motorovém prostoru překáželo.
Dopřeju vám i detailní pohled na tu krásu v podobě nosníků.
Pravá - bouraná - strana, smáčklý rezavý nosník při pohledu z motorového prostoru.
Stejný nosník, jen pohled z druhé strany. Výživné.
Levý nosník, pohled z motorového prostoru. Z boku zas tak zle nevypadá.
Zespodu byl pohled o něco méně příjemný.
A vnější strana po pár ďobnutích šroubovákem byla už snad jen pro smích. Přitom na něm žádná díra vidět nebyla, dokud se nezačalo ďoubat.
Takhle ten hnus vypadal, když ho David nahrubo vyříznul. A to je ten nosník, co se netvářil zas tak hrozně...
Ale jak se říká, kdo se bojí, sere v síni, takže ještě v den příjezdu se začalo bouranou stranou a dokonce jsme ještě ten den stihli navařit nový vnitřní nosník.
Po dokončení pravé strany bylo jasné, že práce jde tím nejlepším směrem. Nosník jsme vyklepali skoro perfektně na původní délku a nový nosník vypadal jako z pohádky.
Druhý den jsme dokončili pravou stranu i celou levou, takže bylo víceméně hotovo. Davidům postup byl předem jasně daný.
1) Vyříznout nosník "nahrubo" a to až tak daleko, kam až rezavé části vedou
2) Vyvrtat či odřezat bodové sváry, odtrhnout zbytky původního vnějšího nosníku, připravit si neodřízlý kus původního vnitřního nosníku u uchycení nápravy, kam se pak lépe svaří kvalitní spoj nových nosníků se zbytky starých
3) Napasovat vnitřní nosník, když je ve správné pozici (poloha šroubů by měla sedět s původní)
4) Napasovat vnější nosník a to tak, aby díry na šrouby lícovaly s napasovaným, navařeným a zinkovým sprayem vystříkaným i postříkaným vnitřním nosníkem
5) Všechno pěkně pečlivě svařit
6) Nastříkat zinkáčem a nakonec něčím trvanlivým. V mém případě karta padla na Dinitrol od Dejvida, černá krupice podobná gumě. Běžně dostupný a poměrně levný, půllitr ve sprayi za cca 150 Kč.
Výsledek naprosto úžasný.
Třetí den byly nástřiky zaschlé, takže jsme jen dali nápravu zpět a absolvoval jsem dalších 90 km na laně cestou domů.
Ještě předtím jsme ale alespoň na pár šroubů nasadili jiné blatníky, které měl náhodou m8rinek skladem
moje měly totálně uhnilou spodní část.
Domů jsem si tedy dovezl auto s jedním blatníkem oranžovým...
... a druhým tmavě zeleným, ale důležité je, že žádný z nich nebyl rezavý.
Zvedlého SUV předku si moc nevšímejte, takhle předek vypadá, když máte na sériových tlumičích a pružinách celej předek z karbonu. Nebo bez motoru
Úkol pro mě byl vcelku jasný. Auto pořádně ustrojit, napasovat díly tak, aby přesně lícovaly, opět auto odstrojit, nechat blatníky a nárazník nalakovat, a sám si nalakovat motorový prostor a jeho komponenty.
Po pořádném vydrhnutí motorového prostoru, vrstvě základu v podobě zinkáče a dvou vrstvých high gloss laku už byl pohled do motorového prostoru sakra krásný
Týden na to jsem měl doma z lakovny nárazník a blatníky, tak už stačilo auto ustrojit...
A po čtvrté zapřáhnout za lano směr servis, abych dostal zpátky závažíčko předku alias motor, již s novými gufery, spojkou, rozvody, vodní pumpou a těsněními.
Doma, již s motorem a přeleštěnými světly, už stačilo vymyslet pořádný držák SPZ. Nahoře jsem značku už dál prostě nesnesl, takže jsem i díry po držáku SPZ nechal zavařit při vaření nárazníku.
Zároveň do tlamy přibyl nerezový grill.
A celý tento týden už vesele drandím, 300 km na tachometru přibylo za 4 dny
ještě přemýšlím, jestli značku nedat více do svislé polohy, doma mi řekli, že to vypadá jak sněžný pluh... ale mně se to takhle líbí
Teď ještě čekám na nové excentry a malinko teplejší počasí, abych přezul na letňáky, a vyrazím na geometrii (vlivem sundání nápravy musím mít volant otočený malinko doprava, abych jel rovně), čímž bude celá tahle prácička u konce.
Pak třeba na podzim vyvařit prahy a auto bude komplet jako nové
3x hurá a slávu tomu, kdo se na jeden zátah dočetl až sem.